Avokádo - Persea americana
Další názvy: hruškovec přelahodný, persea přelahodná
Čeleď: Lauraceae
Místo: Libanon

Tento stálezelený, neopadavý strom pochází z Mexika. Může vyrůst až 20 m. Má tmavě zelené,15 - 25 cm dlouhé listy a drobné žluté květy. Plod ,kulatý ale většinou hrušovitého tvaru - avokádo, může vážit 10 dkg - 50dkg. Může být tmavě zelené , někdy skoro černé , podle druhu a stupně zralosti. Uvnitř plodu se nachází velká pecka, která tvoří až 35% celkové hmotnosti plodu. Avokádo se jí syrové , přidává se do zeleninových salátů, dělá se z něho pomazánka , nebo se upravuje tepelně.

Avokádo - Persea americana
Čeleď: Lauraceae - vavřínovité
Česky:  Hruškovec přelahodný
Ze zajímavosti jsem rozbalila semeno a narazila jsem na neuvěřitelný obraz. Moc mi připomíná srdce.

Avokádo - Persea americana
Avokádo mě osobně nechutná, ale k Mikuláši jsem ho koupila. Pecku jsem zasadila asi ze dvou třetin do velkého kelímku od jogurtu, dala do skleněného akvárka na topení a čekala. Mezi svátky pecka pukla a dnes je stav, jaký vidíte na fotkách. Rostlina je umístěna v třílitrové sklenici a čekám na první listy.

Hruškovec přelahodný - Persea americana
Další názvy: avokádo, persea přelahodná
Čeleď: Lauraceae - vavřínovité

Avokádo pochází ze Střední Ameriky, pěstuje se zejména v tropech celého světa, nejvíce však na domácím kontinentu. Největšími producenty jsou Mexiko, Dominikánská republika, Brazílie, Peru, Venezuela a Haiti.

Z botanické hlediska je avokádo stálezelený strom vysoký od 6 do 20 m, s korunou různého tvaru (od úzce kuželovité až po široce rozložitou. Listy jsou jednoduché, podlouhlé až široce eliptické 8 až 10 cm dlouhé, špičaté, celokrajné, tuhé, lesklé a tmavě zelené.
Drobné oboupohlavné květy vyrůstají na krátkých stopkách a jsou nahloučené po 100 až 300 v kompaktních latách. Biologie kvetení je poměrně složitá, a má za následek, že násada plodů činí jen asi 0,1 % z počtu květů. Některé odrůdy jsou samosprašné jiné tvoří plody bez oplození, ale většina z nich je však cizosprašných.

Plodem je kulovitá, hruškovitá nebo vejcovitá bobule, která je masitá asi 7 až 20 cm dlouhá, žlutavě zelená, hnědavá až tmavofialová či černá a její hmotnost činí obvykle 70 až 2 000 gramů. Uvnitř plodu je uloženo velké, kulovité nebo tupě špičaté semeno. Pokožka plodů bývá lesklá nebo matná, hladká až drsná, u některých odrůd tenká u jiných tlustá.

Dužnina je máslové konzistence od světle žluté barvy až po žlutozelenou, obvykle je jemně vonná a často nasládlá. Obsahuje 1,7 % bílkovin, 15,9 % tuku, 6,6 % sacharidů, 1,4 % vlákniny a 0,8 % minerálních látek. Plod obsahuje provitamín A, dále pak vitamíny B1, B2, a C. Kromě uvedených vitamínů je zde obsažen i tokoferol, kyselina pantotenová, pyridoxin, kyselina listová, biotin, kalciferol a jiné látky. Energetická hodnota je až 2,5krát vyšší než u banánu.

Plody se konzumují především v čerstvém stavu, a to tak, že se podélně rozkrojí, vyjme se semeno a dužnina se konzumuje lžičkou či se maže na chleba. Dost často se přidává cukr, víno nebo pepř. Jiným způsobem přípravy jsou např. saláty s rajčaty, paprikou, cibulí či jinou zeleninou. Lze jej i konzumovat v kombinaci s ovocem např. ananasem či citrusy. Plody lze také zmrazovat.