Durian cibetkový -
Durio zibethinusČeleď:
Malvaceae -
slézovité Pochází z oblasti nejteplejších
asijských tropů, z nížinných deštných lesů ostrova
Sumatra a
Bornea. V kultuře se pěstuje především v
tropické Asii. Roste v oblastech, které mají klima tzv. prádelny, úroda se sklízí třikrát do roka, v dubnu, srpnu a poslední nejslabší sklizeň je v prosinci.
I když strom je velice plodný, má rovněž i estetickou hodnotu díky jeho zajímavým plodům.
Ovoce není levné. Chuť není špatná, ale lepkavá a mazlavá konzistence míšku obalujícího veliká semena nejvíc připomíná lidský mozek, a to jak tvarem, barvou či tvarem.
Obecně je asi 40 m vysoký
stálezelený strom, který má tuhé, kopinaté, zašpičatělé listy, dlouhé od 10 do 18 cm a široké 7 až 9 cm, které jsou na povrchu tmavě zelené a ze spodu zlatě plstnaté. Květy vyrůstají obvykle ve svazečcích po 3 až 20 přímo z hlavních větví nebo z kmenu. Pěticípý zvoncovitý kalich je ze spodu podepřen 2 až 3 lístky kalíšku, pět korunních lístků je zbarveno smetanově bíle, žlutě nebo světle růžově. Plodem je asi na 5 segmentů rozdělená silnostěnná elipsoidní až kulovitá
tobolka, dlouhá okolo 30 cm a s hmotností až 5 kg. V každém z pěti segmentů se nachází 1 až 6 semen, která jsou asi 2 až 8 cm dlouhá a jsou uložena v krémovitém míšku, který má typickou vůni. Lidově lze napsat, že jde o pichlavou kouli o velikost lidské hlavy, jejíž obsah příšerně
páchne, ale výborně chutná.
Z durianu se vyrábí šťávy, zmrzlina či nejrůznější bonbóny, které jsou velice dobré a nepáchnou.
