Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak správně pěstovat kaktusy. Dostala jsem od tchána 3 kousky - 2 kvetly červeně, jeden žlutě. Měla jsem je na parapetu u okna. Vydržely přes zimu, ale v létě uschly. Mohlo jim vadit hodně sluníčka? Děkuji. Kůrová M.

Kaktusy za oknem se Vám spálily, dá se říci, že se doslova "upekly". Tím není řečeno, že by kaktusy nesnášely přímé slunce, ale jsou choulostivé na prudké jarní slunce. Pokud mají stát na parapetu u okna, je třeba je po zimě postupně  zvykat na přímé oslunění.
  Pěstování kaktusů na okenním parapetu je ale nouzové a krátkodobé  řešení - mnohem vhodnější je předokenní skleníček, umístěný na balkoně nebo pařeniště na zahradě. Je samozřejmé, že pro tři kaktusy si nebudete skleníček pořizovat, ale pokud byste se pěstováním kaktusů chtěla více zabývat, budete si muset opatřit více informací a dojdete k tomu, že skleníček je vhodné řešení.

Líbily se mi vždycky kaktusy a tak jsem si nějaké kupovala. Dodnes nevím jak je mám pěstovat, co s nimi..přesto mi jdou, kvetou. Mám je pořád na parapetu,na jihovýchodní straně. Od 10h až do 14 jsou na sluníčku, v létě je dávám na terasu kam slunce svítí až do 16h. Žádný mi nezašel, zalévám podle potřeby, do květináče i do misek. Kvetou i ty, které jsem dostala a dárcům nekvetly. Návody nečtu, to jsem zkusila párkrát s jinými květinami a většinou mi odešly. Ostatní se drží Asi platí, že čím hloupější sedlák, tím lepší brambory

LadMa - gratuluji. Vaše terasa je zřejmě situovaná na jihovýchodní straně, že? Tam přes léto dostanou co potřebují,  čerstvý vzduch a sluníčko. Vy jim dáte vláhu, když jsou moc suché a je to. Jak jednoduché .

Pro martinu 67 a LadMa .
Nevím sice, jaké jsou současné trendy v pěstování kaktusů, ale možná pomůže postup, jak jsem je pěstoval já, před 30 roky.
Měl jsem asi 200 ks kaktusů různého stáří, od odrostlých semenáčků po dospělé, kvetoucí exempláře. Pěstoval jsem je hydroponicky, ve směsi drti z antuky a hrubého křemičitého písku, velikost zrn asi ve velikosti zrnka rýže nebo čočky, v plastových kelímcích, které byly v plastových miskách, hlubokých 5 - 8 cm, které se daly koupit v prodejnách pro fotografy. Antuková drť i písek musí být dokonale proprané, aby neobsahovaly prach.
  Kaktusy se přesazují nejlépe na jaře, než začne vegetace. Že kaktus začal vegetovat, se pozná podle jasně zeleného středu a vyrážejících  jemných světlých ostnů. V této době je vhodné kaktusy ( jsou-li zasazené ve výše jmenovaném substrátu ) prolít teplou vodou, o teplotě kolem 35 - 38° C. Pokud mají v pořádku kořeny, tato teplá sprcha je "naladí" k růstu. Exemplářům, které nevykazují známky počínající vegetace, je třeba zkontrolovat kořeny. Nejsou-li v pořádku, je třeba je zakrátit až do zdravé části a nechat v suchu a teple, až se vytvoří kořínky nové. Někdy je nutné kořeny zcela odstranit nebo dokonce seříznout celou spodní část, řeznou ránu zasypat práškovým dřevěným uhlím a počkat, až se ( opět zcela na suchu a v teple ) vytvoří kořínky nové. Pak teprve zasadit.
  Kaktusy, které začaly vegetovat, je třeba chránit před ostrým jarním sluncem. Jsou-li ve skleníčku, zastínit stínovkami, jsou-li za oknem, přikrýt novinami nebo jiným papírem a postupně zvykat na slunce. Kolem 20. května jsem kaktusy vyvezl na zahradu do pařeniště, skla pařeniště byla zčásti zabílená kvůli utlumení slunečního záření.
Je-li slunečno, je třeba větrat, aspoň po první dva týdny na noc zakrývat, ráno opět pařeniště ( nebo skleníček ) vyvětrat.
  Od začátku června do konce září byly kaktusy ve zcela odkrytém pařeništi , vystavené dešťům a plnému slunci. Zhruba 1x za 10 dnů až dva týdny jsem je zalil hnojivým roztokem. Koncem září jsem je opět začal částečně zakrývat, aby do nich nepršelo, ovšem ale za stále otevřeného větrání. Podzimní chladna a mlhy způsobují, že kaktusy dobře vyzrávají, jejich tělo se zpevňuje a jsou dobře připravené na zimu. Pěstební substrát by měl být vyschlý - to kořenům nevadí, pokud jsou pak kaktusy v chladu a v suchu.
  Koncem října, za suchého počasí a před příchodem prvních mrazíků, je třeba kaktusy přemístit do suché, chladné místnosti. Pokud byly dobře připravené, podle předchozího odstavce, mohou být přezimovány v úplné tmě. Kdo má menší množství kaktusů, může je jednotlivě zabalit do novin, a strčit třeba do krabice. Zdůrazňuji ale, že místnost, kde jsou kaktusy přezimovány, musí být suchá a teplota by neměla přesáhnout 10° C. Kaktusy by v zimě,kdy je nedostatek světla, vůbec neměly vegetovat - jinak se, lidově řečeno, "táhnou za světlem" a výsledkem jsou pak zdeformované, hruškovité exempláře, které je  lepší vyhodit. Jejich záchrana bývá zdlouhavá a nejistá.
  Já jsem tehdy bydlel v bytě IV. kategorie, s lokálním vytápěním, kaktusy jsem přezimoval v ložnici, kde se netopilo, na skříni, při teplotě do 10° C. Byl jsem tehdy ovšem mnohem mladší, takže mi to nevadilo.
  Je samozřejmostí, že po celý rok sledujeme zdravotní stav každého exempláře, není-li napaden nějakým škůdcem, např. vlnatkou. Najdeme-li vlnatku, červce nebo jiné podobné škůdce, okamžitě zasáhneme - kaktus je vhodné potřít štětečkem, namočeným ve směsi alkoholu a vody v poměru 1:1, nechat oschnout a následně vykoupat ( osprchovat ) vlažnou vodou. Za týden zkontrolovat a podle nutnosti postup zopakovat.
Rovněž je vhodné, kaktusy zakoupené nebo získané jako dárek, uložit zvlášť - do "karantény", sledovat jejich zdravotní stav a k ostatním kaktusům zařadit teprve, jsme- li si jisti, že jsou bez závad a škůdců.
Pěstitelům, kteří mají skleník, který přes zimu částečně vytápějí ( "temperují"), samozřejmě jakékoliv stěhování odpadá. Tam je nutné sledovat teploty, jak venkovní, tak uvnitř skleníku a podle potřeby a nutnosti buď přitopit nebo vyvětrat.

Pro wochozsky
Já po přečtení vašeho příspěvku mám v hlavě guláš. Jak jsem psala, nikdy jsem se neřídila nějakými návody a radami. Neznám ani pořádně názvy těch co mám. Teď kvetou dva nějaké kaktusy, jeden odkvetl a už má zas další poupě a u dalšího / prý sokolí pero/ se objevil za jedním "listem" výrůstek. Prý to pokvete. V létě se mi na jednom místě objevila rezavá skvrna, která se rozšiřovala bylo to jak nafouknute, tak jsem to oškrabala a je v pořádku.Tak vidíte, že nevím ani co jak pojmenovat. Nevím co je sukulent a přesto dva mám /to mi zas řekla sousedka, že jsou to sukulenty/  , jestli se mi podaří dát sem fota, tak uvidíte.

Můj popis pěstování kaktusů je pouze ilustrativní, to znamená, že může být návodem pro pěstitele, který má podobné podmínky. Týká se ale pouze pravých kaktusů, laicky řečeno, " takových těch ostnitých nebo chlupatých koulí nebo sloupů".
T.zv. "sokolí pero" není kaktus - je to sukulent Aloe variegata. I když kaktusy jako takové také patří mezi sukulentní rostliny, přece jen jejich nároky jsou odlišné, protože pocházejí z jiných zeměpisných a podnebních podmínek.
Tím není řečeno, že by se sukulenty nedaly pěstovat mezi pravými kaktusy, ale je nutno přihlížet k odlišným požadavkům na zálivku a teplotu, hlavně při přezimování.

  Pokud chcete kaktusy nebo sukulenty úspěšně pěstovat a mít z nich radost, budete si muset přece jen něco nastudovat. Ne každému "hloupému sedlákovi" narostou kvalitní brambory - to dnes už nemusí platit. V současné době najít návody k pěstování, buď v knihovnách nebo na internetu, není problém., například .

Musím se omluvit - stránku kaktusyforum.ic.cz jsem včera uvedl, ale neprozkoumal, až dnes. Zjistil jsem, že to forum je jakési mrtvé a opuštěné od roku 2012. Pokud máte zájem, zkuste cactus.rastislav.net - to funguje a zabývá se i sukulenty.

Myslím, že je hodně důležité i to, jak se kaktus zalévá. Zalévání v našich podmínkách by mělo vypadat tak, že při každém vyschnutí substrátu by se měl znovu zavlhčit. Dobrým pomocníkem při poznávání u substrátu jestli je mokrý nebo suchý je obyčejné párátko. Stačí ho zapíchnout k okraji květináče a vždy když chcete zjistit, jak je na tom substrát stačí jej jen vytáhnout, a zjistíte, jestli zalít nebo ne. Po konzultaci s jedním kaktusářem jsme se shodli, že je to docela dobrý nápad a dobře se osvědčil i v praxi. Při zalévání kaktusů by se měli dodržovat tři určitá pravidla: a) Teplota vody- By měla být taková, aby jste v ní udrželi ruku. Takto teplá voda zvyšuje teplotu substrátu a rostliny nemají ze zálivky takový šok hlavně v teplých letních měsících. b) Způsoby zalévání- Dá se zalévat třemi způsoby: podmokem, kropicí růžicí a nebo přímím litím na substrát. Ale musíte dávat pozor, při zaléváním podmokem na přebytečnou vodu, kterou rostlina nepřijme. Vždy se musí přebytečná voda odstranit, jinak by začali hnít kořeny. c) Kdy zalévat- Zalévat by se mělo, vždy když zjistíme, že substrát je již vyschlý a to zjistíme již zmíněným párátkem :-)